Školní řád ZUŠ Miroslav

Školní řád ke stažení (doc)

ŠKOLNÍ ŘÁD Základní umělecké školy Miroslav

Školní řád Základní umělecké školy Miroslav vydává na základě zákona č. 561/2004 Sb., Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 30, odst.1, ředitel školy.

ČÁST PRVNÍ

Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky.

Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků

Školní řád pro žáky důsledně vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborné a jiném vzdělávání (školský zákon). Zaměstnanci školy musí být prokazatelně seznámeni se školním řádem. Seznámení žáků se školním řádem provádí učitelé hlavního oboru na začátku nového školního roku. Školení žáků se uskuteční v rozsahu přiměřeném jejich věku a vyspělosti. O seznámení žáků se školním řádem  se provede zápis. Školní řád je vyvěšen na internetové adrese školy a na veřejném místě v budově. Žák má právo na informace, má právo je vyhledávat, přijímat a rozšiřovat.

Práva žáků:
a) na základní umělecké vzdělávání dle podmínek uvedených ve vyhlášce č. 71/2005 Sb. o základním uměleckém vzdělávání
b) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání
c) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřením těchto samosprávných celků zabývat,
d) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována patřičná pozornost
e) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se základního uměleckého vzdělávání,
f) na studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, do kterého může zařadit žáka ředitel školy na návrh učitele hlavního předmětu
g) žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na základní umělecké vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy. Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.
h) mimořádně nadaní žáci mohou být ředitelem školy na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka a na návrh učitele hlavního předmětu přeřazeni na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozích ročníků, a to po úspěšném vykonání postupových zkoušek ze všech povinných předmětů. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
i) Žáci školy mají právo vystupovat na veřejných i interních vystoupeních školy.

Na výše uvedená práva s výjimkou písmen a), c) a f) mají nárok také zákonní zástupci nezletilých žáků. Na informace podle písm.b) mají v případě zletilých žáků právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilých žákům plní vyživovací povinnost.

Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů výjimečně uvolnit žáka zcela nebo zčásti z pravidelné docházky do některého povinného předmětu stanoveného školním vzdělávacím programem, a to buď na školní rok nebo jeho část; zároveň stanoví náhradní způsob výuky, obsah a rozsah zkoušek z předmětu, ze kterého byl žák uvolněn.

Povinnosti žáků a zákonných zástupců žáků

Povinnosti všech žáků:
řídit se zásadami tohoto školního řádu, dodržovat zásady kulturního chování, být slušní a ohleduplní k dospělým a k sobě navzájem. Žáci jsou povinni docházet do vyučování pravidelně a včas.

Zletilí žáci jsou dále povinni:
informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, dokládat nepřítomnost ve vyučování písemnou omluvou (omluvit žáka je možno též osobně, telefonicky nebo e-mailem), v případě delší nemoci podat učiteli hlavního předmětu do tří dnů zprávu o jejím pravděpodobném trvání, nepřítomnost z důvodu účasti na škole v přírodě, lyžařském výcviku apod. omlouvat předem.

Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:
zajistit, aby žák docházel řádně do školy, na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se základního uměleckého vzdělávání žáka, informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, dokládat nepřítomnost žáka ve vyučování písemnou omluvou (omluvit žáka je možno též osobně, telefonicky nebo e-mailem), v případě delší nemoci žáka podat učiteli hlavního předmětu do tří dnů zprávu o jejím pravděpodobném trvání, nepřítomnost žáka z důvodu účasti na škole v přírodě, lyžařském výcviku apod. omlouvat předem.

Školní matrika

Podle § 28 zákona č. 561/2004 Sb., odst. 1, písm. b) vede škola v povinné dokumentaci evidenci žáků (dále jen „školní matrika“). Školní matrika ZUŠ Miroslav obsahuje tyto údaje:

  • jméno a příjmení žáka
  • rodné číslo
  • státní občanství
  • místo trvalého pobytu
  • jméno, příjmení a kontakt na zákonného zástupce žáka

 

ČÁST DRUHÁ

Provoz a vnitřní režim školy
I. Organizace školy
1) Základní umělecká škola Miroslav je příspěvkovou organizací zřízenou Jihomoravským krajem. Jejím statutárním orgánem je ředitel školy, kterého jmenuje zřizovatel školy.
2) Ředitel zřizuje jako svůj poradní orgán pedagogickou radu školy, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy (§ 164 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání)

  1. Organizace výuky
    a) Organizace výuky v základní umělecké škole se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláškou č. 71/2005 Sb. o základním uměleckém vzdělávání a Školním vzdělávacím programem ZUŠ Miroslav
    b) Základní umělecká škola Miroslav zřizuje obory : hudební a taneční
    c) Výuka je na škole organizována formou individuální, skupinovou a kolektivní.

HUDEBNÍ OBOR
Výuka se dělí na základní, rozšířenou a studium pro dospělé. Přesné hodinové dotace jednotlivých oborů jsou uvedeny v ŠVP pro ZUŠ.

Základní studium
a) Přípravná hudební výchova – délka studia 1 – 2 roky,forma studia – kolektivní, skupinová, individuální
b) I. stupeň – délka studia 7 let, forma studia – individuální, skupinová (hra na nástroj), kolektivní – hudební nauka, hudebně teoretické předměty, komorní hra.
c) II. stupeň – délka studia 4 roky,forma studia – individuální, skupinová (hra na nástroj), kolektivní – komorní hra

Rozšíření studium
Řídí se Školním vzdělávacím programem ZUŠ Miroslav.

Studium pro dospělé
Délka studia v souladu se Školním vzdělávacím programem, forma studia – individuální, skupinová, kolektivní.

TANEČNÍ OBOR

Základní studium
a) Přípravné studium – délka studia 1 – 2 roky, forma studia – skupinová
b) I.stupeň – délka studia 7 let, forma studia – skupinová
c) II. stupeň – délka studia 4 roky, forma studia – skupinová

Rozšíření studium
Řídí se Školním vzdělávacím programem ZUŠ Miroslav.

Studium pro dospělé
Délka studia v souladu se Školním vzdělávacím programem, forma studia – skupinová.

VYUČOVÁNÍ
1. vyučování se řídí rozvrhem hodin,
2. režim otevírání a uzavírání budovy školy vychází z rozvrhů hodin jednotlivých tříd a oborů
3. frekvence střídání pracovních míst ve výuce je dána rozvrhem hodin. Pracovními místy mohou být: učebny individuální výuky, třída hudební nauky, koncertní sál, učebna tanečního oboru apod.
4. do vyučování nosí žáci požadované školní potřeby, do tanečního oboru doporučené cvičební oděvy
5. při příchodu učitele nebo jiné dospělé osoby do výuky žáci pozdraví
6. nepřijde-li vyučující po začátku výuky do třídy, oznámí žáci tuto skutečnost řediteli školy nebo jinému přítomnému učiteli
7. v době školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména z organizačních a technických, vyhlásit pro žáky 5 volných dnů ve školním roce
8. škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat koncerty, vystoupení, zájezdy a další akce související s výchovně vzdělávací činností.
9. opouštět školní budovu během vyučování není žákům dovoleno.

Vyučovací hodiny a přestávky
vyučovací hodina trvá 45 minut a vyučovací hodiny mohou být podle rozhodnutí učitele odděleny přestávkami .

Pohyb po škole
a) žáci přichází do školy na začátek vyučování stanovený rozvrhem vyučování. Do školy si nosí jen pomůcky které bezprostředně souvisí s výukou.Všechny osobní věci si berou sebou do třídy. Po skončení výuky žáci opouští budovu školy.
b) rodiče žáka nebo zákonní zástupci mohou být přítomni při výuce, pokud se tak dohodnou s učitelem.
c) návštěvy cizích osob v budově se hlásí s udáním důvodu v ředitelně, popřípadě jinému zaměstnanci školy.
d) v prostorách školy se žáci chovají ukázněně.
e) v celé budově školy i na všech odloučených pracovištích platí zákaz kouření.

ČÁST TŘETÍ

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

  1. Škola je povinna při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
  2. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
  3. Škola je povinna vést evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2 a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
  4. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování na chodbě nebo ve třídě, hlásí žáci ihned svému vyučujícímu.
  5. Úrazy, ke kterým došlo při společné činnosti žáků mimo školu, je třeba hlásit. Úrazy žáků na školních akcích mimo školu se okamžitě hlásí doprovodnému personálu a následně řediteli školy.
  6. Ve škole není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama na prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj žáků nebo přímo ohrožujících či poškozujících životní prostředí.
  7. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků zajišťuje ředitel školy prostřednictvím pedagogických pracovníků.
  8. Při akcích konaných mimo budovu školy nesmí na jednu osobu, která zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví nezletilých žáků, připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany žáků ředitel školy.
  9. Při akcích konaných mimo místo, kde právnická osoba vykonává činnost školy, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. O konané akci jsou rodiče a žáci informováni nejpozději dva dny před akcí.
  10. Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení tento průkaz nahrazující. Dále musí mít škola písemně potvrzené povolení souhlasu výjezdu žáka do zahraničí svým zákonným zástupcem.
  11. Žákům je zakázáno nošení, držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách školy.
  12. V učebnách není žákům povoleno otevírat okna, přistupovat k otevřeným oknům, manipulovat s topnými tělesy, osvětlením, vybavením učebny a nesmí zapojovat elektrické spotřebiče.

ČÁST ČTVRTÁ

Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků
1. Žáci řádně pečují o majetek školy, zapůjčené hudební nástroje, notový materiál a jiné učební pomůcky a plně za ně odpovídají.
2. Škody způsobené žáky úmyslně či z nedbalosti na majetku školy včetně jeho ztráty, poškození osobních věcí spolužáků apod. jsou žáci nebo zákonní zástupci nezletilých žáků povinni uhradit.
3. Na vyzvání nebo pokud žáci ukončí vzdělávání, neprodleně odevzdají svému učiteli všechny zapůjčené školní pomůcky.

ČÁST PÁTÁ

Klasifikační řád

  1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí Školním vzdělávacím programem – kapitola Hodnocení žáků.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy.
  3. V Základní umělecké škole Miroslav je hodnocení výsledků vzdělávání žáků vyjádřeno klasifikací. V jednotlivých předmětech jsou na vysvědčení žáci hodnoceni těmito stupni prospěchu :
    • a) výborný
      Žák ovládá požadované poznatky přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně uplatňuje osvojené vědomosti a dovednosti při řešení praktických i teoretických úkolů.
    • b) chvalitebný
      Žák ovládá poznatky v podstatě přesně a úplně. Samostatně nebo na základě menších podnětů učitele je schopen osvojené vědomosti a dovednosti uplatňovat, nevyskytují se podstatné chyby.
    • c) uspokojivý
      Žák má v přesnosti a úplnosti osvojených vědomostí a dovedností závažnější nedostatky, které je schopen uplatňovat s intenzivnější pomocí učitele.
    • d) neuspokojivý
      Žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil, má v nich závažné nedostatky, které není schopen opravit ani s pomocí učitele.
  4. Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito stupni:
    • a) prospěl(a) s vyznamenáním
      Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže je z hlavního předmětu hodnocen stupněm prospěchu 1 – výborný, v žádném povinném předmětu není hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. Není-li stanoven hlavní předmět, prospěl žák s vyznamenáním, jestliže není hodnocen v žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5.
    • b) prospěl(a)
      Žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
    • c) neprospěl(a)
      Žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
  5. Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku. Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce srpna příslušného školního roku.
  6. Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5 let. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

 

II. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, pohybové…) kontrolními písemnými pracemi a analýzou výsledků různých činností žáka.
2) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů či výkonů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům.
3) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
4) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok tak, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. Učitel dbá na přiměřený počet hodnocení, který závisí i na počtu vyučovacích hodin příslušného předmětu a na jeho povaze.
5) Vyučující dodržuje zásady pedagogického taktu, zejména:
a) Účelem zkoušení není nacházet za každou cenu mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit především to, co umí.
b) V případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování je nutné předem sdělit, jakým způsobem má být nastudována, jakou formou a v jakém rozsahu bude ověřována – přitom tento způsob může být použit pouze jako doplňková forma výuky.
6) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
7) Ředitel školy a učitelé hlavních předmětů jsou povinni seznámit ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka i způsobu získávání podkladů.

III. Postup žáka do vyššího ročníku a opakování ročníku
1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s vyznamenáním a úspěšně vykonal postupovou zkoušku. Žák, který se zúčastnil soutěže Základních uměleckých škol na úrovni okresního kola postupuje do vyššího ročníku bez konání postupové zkoušky. Absolvent I.stupně prezentující svůj výkon na veřejném koncertě postupuje do 1.ročníku II.stupně bez konání postupové zkoušky.
2. Mimořádně nadaného žáka lze na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání postupových zkoušek ze všech povinných předmětů.
3. Žákovi, který nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, lze v odůvodněných případech umožnit opakování ročníku.
4. Žáka studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, který na konci druhého pololetí neprospěl, lze přeřadit zpět do příslušného ročníku základního studia.

  1. Opravné zkoušky
    Žák, který je na konci druhého pololetí hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý z jiného než hlavního předmětu, koná opravnou zkoušku nejpozději v posledním týdnu měsíce srpna příslušného školního roku. Z hlavního předmětu opravnou zkoušku konat nelze.
    Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm neuspokojivý. Jestliže se žák nemohl dostavit k opravné zkoušce ze závažných objektivních příčin a svou neúčast omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů od termínu stanoveného pro vykonání této zkoušky, určí ředitel školy náhradní termín.
  2. Komisionální zkoušky
    Komisionální zkoušky se konají:
    a) při postupových zkouškách
    b) při závěrečných zkouškách na konci základního studia I. a II. stupně, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro dospělé
    c) při zkouškách z hlavního předmětu studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin
    d) při přeřazení mimořádně nadaného žáka do některého vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků
    e) při opravných zkouškách.

Zkušební komise je nejméně tříčlenná a skládá se z odborníků příslušného předmětu nebo oboru. Členy komise jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. O hodnocení zkoušky rozhoduje komise většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

  1. Výchovná opatření
    1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy nebo vyloučení žáka ze školy, která nemají právní důsledky pro žáka. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření (mimo vyloučení a podmíněného vyloučení žáka ze školy) může udělit či uložit učitel hlavního předmětu.
    2. Ředitel školy může v případě závažného porušení školního řádu rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy.
    3. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům nebo ostatním žákům školy se vždy považují za závažné porušení školního řádu.
    4. Ředitel školy rozhodne o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil. Žák přestává být žákem školy dnem doručení rozhodnutí o vyloučení ze školy žákovi či jeho zákonnému zástupci.

 

ČÁST ŠESTÁ

Ukončení vzdělávání
1. Základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé se ukončují vykonáním závěrečné zkoušky. Závěrečná zkouška může mít formu absolventského vystoupení.
2. Žák přestává být žákem školy:
a. jestliže nevykonal závěrečnou zkoušku nebo byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm neprospěl a nebylo mu povoleno opakování ročníku
b. jestliže byl vyloučen ze školy

  1. v případě, že o to písemně požádá zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák
    d. v případě, že zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák neuhradil úplatu za vzdělávání ve stanoveném termínu a nedohodl s ředitelem školy jiný náhradní termín.
    3. O ukončení vzdělávání podle odstavce 2 písm. a) b) nebo d) je zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák vyrozuměn písemně do jednoho týdne od ukončení vzdělávání.

ČÁST SEDMÁ

Úplata za vzdělávání
1. Ředitel školy stanoví výši úplaty na období školního roku. Úplatu lze uhradit pololetně nebo v jiných intervalech po dohodě s ředitelem školy. Úplata za stanovené období je splatná do konce druhého  měsíce příslušného období. Ředitel školy může dohodnout se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem jiný termín úhrady.
2. Výši úplaty na školní rok dá ředitel školy na vědomí žákům školy prokazatelným způsobem, o snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě žáků se sociálním znevýhodněním rozhoduje ředitel školy.

Tímto se ruší předchozí školní řád .
Tento školní řád nabývá účinnosti dne 10/6/2016